Nikia na téma týdne

Skoro matkou

1. února 2017 v 19:33 | Nikia
Raz príde deň, kedy si povieš, že si rada sama.

Že ti v živote nič nechýba.
Že si užívaš momenty bez partnera.
Že si spokojná sama so sebou.
Že si plníš sny, v ktorých by ťa druhý len brzdil.

Votvírák 2016

14. června 2016 v 19:08 | Nikia
Minulý víkend jsem poprvé zavítala na vícedenní festival, přestože jsem se bála, že to bude pěknej průser. Desátý ročník populárního Votvíráku ale vlastně nebyl vůbec tak hroznej jak jsem si myslela. Vzhledem k tomu, že Votvírák patří k jednomu z největších (možná úplně největší?) festivalů v Česku, tak jsem samozřejmě nemohla chybět. S partou kamarádů jsme vychytali vstupenky zadarmo, ale s podmínkou, že na festivalu budeme do určité hodiny. Vyrazili jsme v pátek ráno a vraceli se v neděli kolem oběda. Milovice, tedy místo konání festivalu, jsou jen hodinku autem od Prahy, takže cesta pro nás byla úplná pohodička.

Chybíš mi

9. dubna 2016 v 21:45 | Nikia
Musíš to zažít, abys pochopil, že lítost, lidem jako jsem já, nikdy nepomůže. Lidé přicházejí a odcházejí. Se smrtí jsme smíření, se smrtí blízkých se smiřujeme déle, a se smrtí blízkých, kteří odešli nečekaně se smiřujeme třeba polovinu života. Se smrtí blízkých, kteří odešli nečekaně, a kterým jsme cosi dlužili, se také nemusíme smířit nikdy.

Jde to i bez toho!

11. února 2016 v 15:00 | Nikia
O svém domově bych mohla napsat celou knihu, vlastně každý má co říct ke své rodině, ke svému životu, k domovu. Jenže já chci pojmout téma týdne tentokrát trochu jinak. Protože na tuto problematiku se upozorňovat prostě musí. Čím častěji, tím lépe.

Změnit se k lepšímu

3. ledna 2016 v 21:20 | Nikia
Jen si zapálím cigaretu a začnu vám vyprávět. Vyprávět o tom, jak hodlám měnit svůj život.

Jsem hrozně pověrčivá, takže krom toho, že budu mít sedm let neštěstí, protože jsem nedávala pozor na svoje oblíbené zrcátko, tak se mi nesplní moje největší sny a předsevzetí, protože se o ně s vámi podělím. Jak se totiž říká, čím víc lidí o tom ví, tím hůř se to plní a je menší šance úspěchu. Ale já to risknu.

Kdo jsem?

11. prosince 2015 v 15:53 | Nikia
Zrovna včera jsem psala celkem náročnou práci do školy na filosofii, dnes otevřu blog a vidím, že se dokonale hodí k aktuálnímu tématu týdne. Tak prosím :-)

Kdo jsem?

Lepší otázka je, spíš kým bych chtěla být, nebo kým se snažím být. Filosofem určitě ne, přestože každý má své chvilky, kdy přemýšlí nad podstatou a příčinou bytí, nekonečností vesmíru nebo lidské hlouposti. Protože musíme mít nějaký důvod tady být. Nějaký důvod, smysl či cíl našich vlastních životů. I já ho mám, třebaže jsem ještě neobjevila přesně sama sebe a to, co se ode mě očekává. Ale vím, že tu nejsem jen tak. Jsem tu, abych změnila svět, a jestli ne celý, tak alespoň ten svůj. Svět věčného usměvavého snílka, který věří v dobré konce, ve šťastné události, ve věčně spokojenou společnost lidí, v pohodu a klid.
 
 

Reklama